AKTUALITY

TECHNICKÉ INFORMACE

FAQ

CENÍK

OBJEDNÁVKY A DOPRAVA

 

FAQ

Dovoluji si zde odpovědět na otázky, které se často opakují, a věřím, že Vám usnadní práci...


1. Jaký základ mám pod syntetickou kamuflážní barvu použít?

Výrobce bází doporučuje klasické základní barvy, které jsou určeny pod syntetické vrchní barvy – na ocelové povrchy PRAGOPRIMER S 2000, na lehké kovy pak FORMEX (od jiných výrobců může mít jiné názvy – KOMAPRIM, KOROZIN). Dobré zkušenosti mám 
s KOMAPRIMEM. Nejlepšího přilnutí se dosáhne opískováním povrchu a nanesením příslušně zředěné základovky štětcem – barva se lépe „zapracuje” do povrchu, než když se stříká pistolí. Na povrchy s obtížnou přilnavostí pak doporučuji GALVINOL – speciální základový přípravek určený především na pozinkovanou ocel a barevné kovy (nový pozinkovaný plech, nerezová ocel, hliník, měď, sklo, porcelán a jiné hladké povrchy).

Ti, kteří si myslí, že jsou chytřejší než výrobce, nedbají jeho doporučení a použijí jako základ například dvousložkovou lesklou epoxidovou barvu, dočkají se hořkého zklamání. Vrchní kamuflážní barva na lesklý povrch špatně přilne, může při vysychání vytvářet puchýřky a odlupovat se. Vzteklý „lakýrník” pak pomlouvá syntetiku (a mě), kteří za to ovšem nemůžeme. Problém je v nedodržení technologického postupu. Opravdu je to tak prosté – dodrží-li se standardní postup, vše funguje perfektně. Svědčí o tom tisíce expedovaných litrů barvy a 99,9 % spokojených zákazníků. 

Z hlediska historické věrnosti je také velmi důležitý odstín základní barvy. Pro německou techniku z 2. světové války je typický červenohnědý základ – je to snad přímo součást německé technické kultury. Někteří výrobci namáčeli díly vozidel nebo celé karoserie do barevné lázně (VW, BMW). V tomto případě byla maskovací barva nanesena přímo na kov. Byla velmi kvalitní (ale taky dost jedovatá) a dobře držela na povrchu (ten, kdo obrušoval či opaloval karoserii např. Kübelwagenu, ví, o čem mluvím). Pokud se chceme co nejvíc přiblížit tomuto postupu, použijeme jednovrstvou kamuflážní barvu (S1). První vrstvu doporučuji opět provést štětcem, druhou 
a třetí pak nastříkat pistolí. Na technice US Army je to podobné – někdy se objevuje červenohnědý základ, někdy je OD přímo na plechu.


2. Jaký je vhodný základ pod polyuretanovou barvu?

Pod lesklý polyuretan (PU) doporučuje výrobce polyuretanovou základovou barvu (viz ceník), kterou je opět lepší nanést štětcem. Odstín volte tak, aby se co nejvíc podobal vrchní barvě. Pod samozákladující barvu P1 se základovka nedoporučuje! Podle mých zkušeností barva P1 po aplikaci na základovou barvu jakéhokoliv typu dostatečně nevytvrdne.  
 


3. Kolik barvy potřebuji na nástřik Willyse (Dodge, GMC, M8, Kübelwagenu, BMW, atd.)?

V zásadě existují dva způsoby renovace: a) rozebrat celé vozidlo, opravít potřebné díly a stříkat každou část zvlášť anebo b) jen tak 
„obejít vehikl s pistolí”. Je jasné, že v druhém případě ušetříte barvu, ale výsledek za mnoho nestojí. Po mnohaletých zkušenostech 
mých i mnoha zákazníků se dají doporučit přibližně tato množství barvy:

• motocykl bez sidecaru (NSU, Triumph, DKW atd.) — cca 3×MB (cca 2,5 l)
• motocykl se sidecarem (BMW R75, Zündapp KS750) — cca 6×MB (1×SB) = cca 5 l
• malé vozidlo (jeep Willys, VW 82, Munga, GAZ 69, atd.) — cca 12×MB (1×VB) = cca 10 l
• střední vozidlo (Dodge WC 51, 56, Horch, atd.) — cca 18 až 24×MB (1×SB + 1×VB až 2×VB) = cca 15 až 20 l
• nákladní vozidlo (GMC CCKW-353) — cca 24 až 30×MB (2×VB až 2×VB + 1×SB) = cca 20 až 25 l
• obrněné vozidlo (M8 Greyhound, Halftrack, atd.) — cca 30 až 36×MB (2×VB + 1×SB až 3×VB) = cca 25 až 30 l

Uvedená množství platí pro standardní renovaci – díly stříkané zvlášť s pokrytím 2,5 vrstvy barvy (viz otázka č. 6). Pokud použijete 
variantu b), tak stačí polovina uvedeného množství. Je vždy dobré mít i nějakou rezervu pro případ, že se něco nepovede a také na 
pozdější opravy (doporučuji 1 × MB).


4. Je možné objednat menší množství barvy, třeba 2 dcl?

To možné není. Nejmenší vyrobitelné množství u syntetických barev (SU, S1) je MB. Polyuretanová barva (PU) se dodává v nejmenším balení 1 kg.


5. Musí se barva ředit?

Určitě ano. Zejména po vmíchání nyní používaného matovacího prostředku barva zhoustne. Zkušení „syntetičtí” lakýrníci doporučují zředit barvu tak, aby připomínala hustou smetanu. Pokud je řidší, tak špatně kryje a stéká, pokud je hustší, tak vytváří nerovný povrch – tzv. „pomeranč”. Vliv má také kvalita stříkací pistole a tlak vzduchu. Doporučuji nejdříve si nástřik vyzkoušet nanečisto na nějakém plechu, zjistit, jak vše funguje, a pak se teprve pustit do díla.

Ředidlo pro SU a S1: S 6005 (stříkání), S 6006, S6006 D (štětec, váleček).
Ředidlo pro U 2000 PRAGOPRIMER ANTIREZ: S 6005
Ředidlo pro PU a P1: Ředidlo PU, P1 (viz ceník).


6. Kolik se má nanést vrstev?

Výrobce doporučuje 1–2 vrstvy u typu SU a 2–3 vrstvy u typu S1. S úspěchem jsem vyzkoušel a používám následující postup: 

POLOMATNÉ A MATNÉ POVRCHY
• Na základ nanesu nejdříve lehkou (skoro transparentní) vrstvu barvy a asi 5 minut počkám, než zavadne. Na ni pak nastříkám první
solidní krycí vrstvu*. Ta předchozí „poloviční” vrstva zaručí, že se první vrstva dobře přilepí a nesteče. Podle výrobce by se měla následující druhá vrstva stříkat až po uplynutí 16 hodin (u typu SU) nebo 24 hodin (u typu S1). U matných barev však mohu další vrstvu stříkat dříve, protože vysychají rychleji než polomatné.

LESKLÉ POVRCHY
• U lesklých je to teď (po nedávném zavedení nového složení báze) trochu jinak. Druhá vrstva se stříká do 2 hodin („mokrá do mokré“)
nebo až po 48 hodinách. Pokud ji nanesete například po 24 hodinách, naruší se ještě nevytvrzená předchozí vrstva...

A ještě jedna poznámka. Pokud stříkáte barvu venku, nepřítelem č. 1 je hmyz! Jeho sebevražedné nálety většinou končí utopením v právě nastříkané vrstvě...

*) Tím myslím vrstvu barvy, která se rozlije po povrchu, dostatečně kryje, ale nestéká. Chybou je povrch pouze „zaprášit“ – po nanesení další vrstvy pak plocha není hladká. Nezbývá pak, než nechat barvu pořádně vytvrdnout, „pod vodou” vybrousit, a celý pokus opakovat znovu.


7. Je lepší matná nebo polomatná barva?

Při tomto rozhodování bych zásadně vycházel z historických předloh. U vozidel US Army je to jednoduché – všechny barvy byly až do roku 1944 matné, od této doby byla Olive Drab (varianta 9) předepsána jako polomatná. To vydrželo až do konce války a pak ještě pár let po ní. Vícebarevná kamufláž zavedená v roce 1975 byla opět matná.

U německé techniky je to trochu složitější. Předpisy sice hovoří o matném provedení maskovacích barev, ale nepřeberné množství dílů, které se mi dostaly za těch skoro třicet let do rukou, ukazují různé povrchy – od lesklých přes polomatné až po zcela matné. Matovací prostředky byly poměrně vzácnou surovinou a zřejmě nebyly vždy k dispozici v dostatečném množství. Je tedy na majiteli vozidla, pro 
jaký povrch se rozhodne – polomatný se lépe udržuje, matný zase vypadá víc „military”. Pro fajnšmekry nabízím variantu „polomat plus” (PM+) – tedy něco mezi polomatem a matem. Lesklé povrchy jsou typické pro ruská poválečná vozidla.

V seznamech nabízených barev uvádím vždy u každé barvy doporučené provedení [v hranaté závorce].


8. Jak dlouho se dá barva skladovat?

Při správném skladování vydrží barva až několik let. Zásadní podmínkou je zamezit přístupu vzduchu. Nejlepším obalem pro uchování 
barvy v použitelném stavu je klasická plechovka. Pokud část barvy odeberete, je dobré barvu přelít do menší plechovky, aby uvnitř byla 
co nejmenší vzduchová vrstva. Víčko na obvodu očistěte, aby dobře těsnilo. Jako naprosto nevhodné se ukázaly PET láhve – vzduch 
postupně proniká přes plast a barva začne brzy reagovat a tuhnout... Při delším skladování je také vhodné čas od času plechovku obrátit 
vzhůru nohama (pigmenty a matovací látky se tak neusazují u dna a rozmíchání je pak snažší).


9. Barva je po nastříkání stále měkká!

Syntetická barva je už ze své podstaty měkčí než třeba nitro nebo akrylát. Pro nástřik vojenské techniky je to ovšem výhoda, protože barva stále pruží a nepraská ani při značném namáhání konstrukce.

Vytvrzování nátěru významně ovlivňuje okolní teplota. Optimální je kolem 20 °C. Pokud je chladněji, doba schnutí (= odpařování rozpouštědla) se výrazně prodlužuje! Stejný efekt má, pokud nastříkáte vrstvy vzápětí po sobě nebo dokonce jednu „tlustou” naráz. Nejhorší variantou je kombinace obou těchto chyb – musíte pak počítat s tím, že barva sice vytvrdne, ale až po velmi dlouhé době –
může jít až o několik týdnů. Za tu dobu si měkký povrch zničíte jakýmkoliv tvrdším předmětem, kterým o nový nástřik zavadíte. Neproklínejte pak ale dodavatele barev! To, že je barva vytvrzená, poznáme tak, že povrch je tvrdý (nelze do něj rýpnout nehtem) a není
cítit typický odér rozpouštědla (které se již kompletně odpařilo). K špatnému vytvrzení nátěru může také dojít použitím jiného, než výrobcem doporučeného ředidla.


10. Proč barva vytváří po nastříkání na povrchu „očka“?

Problém spočívá v mastném povrchu. Podle zkušeností některých klientů stačí použít třeba Konkor nebo WD a to i ve značné vzdálenosti (desítky metrů!) od stříkané plochy. Drobné kapky putují vzduchem, usednou na stříkaný povrch a úspěšně zabrání přilnutí barvy.

 


AURA DESIGN STUDIO
tel.: +420 773 992 902
e-mail: info@auradesign.eu

WEHRMACHT HEER
U. S. ARMY
BRITISH ARMY
ČS ARMÁDA
OSTATNÍ

Aktuality
Technické informace
FAQ
Ceník
Objednávky a doprava